Digitální experimenty

Rozšíření digitálních technologií zásadně ovlivnilo tvorbu i distribuci audiovizuálního umění. Možnosti experimentování s digitálním obrazem od konce 80. let do současnosti prezentuje výběr ze sbírkového fondu Videoarchiv Národního filmového archivu.

K jedněm z prvních prací, které vznikaly s využitím počítačových programů, patří Obrázky (1989) Lucie Svobodové. S nástroji počítačové animace experimentoval také Martin Hřebačka, který s těmito technologiemi pracoval již v televizním studiu. Počátky 3D animace v první polovině 90. let zachycují krátké filmy fotografa René Slauky. Ve stejné době Tomáš Mašín či Petra Vargová reflektovali rozvíjející se oblast herního designu. Stále dostupnější a výkonnější počítačové technologie umožnily, aby se práce s digitálním obrazem stala běžnou součástí umělecké tvorby a z okraje se dostala do popředí. Na světové výstavě EXPO v Šanghaji v roce 2010 představil český pavilon interaktivní digitální animace vycházející z ilustrací Zdeňka Sklenáře ke knize Opičí král. Jednou z animací byl i film Martina Búřila nazvaný Monoskop no. 3 – Monkeyking legend (2010), který spočíval v odstranění grafických dat původních Sklenářových ilustrací, jež byly nahrazeny barevnými obdélníky generického monoskopu. Ve dvacátých letech nového milénia, charakterizovaných někdy jako post–faktická doba, rezonuje téma identity či nejisté až dystopické budoucnosti. Běžně tak dochází k apropriaci volně dostupného obsahu na internetu či k využití umělé inteligence, jako v případě deepfakové hříčky Tomáše Kajánka Malinko nakouknout (2020), environmentální satiry Sněm věcí (2023) Jakuba Tulingera či psychoanalytické sci-fi I’m Doing Great (I’m Doing Great) (2023) Terezy Kalousové.

Komentovaným pásmem provede Sylva Poláková, filmová historička a kurátorka. Působí v Národním filmovém archivu, kde se zaměřuje na experimentální film a pohyblivý obraz v mezioborové perspektivě. V letech 2020–2022 zde vedla výzkumný projekt Audiovizuální dílo mimo kontext kinematografie: dokumentace, archivace a zpřístupnění (videoarchiv.nfa.cz). Nadále se věnuje dlouhodobé péči o umění pohyblivého obrazu. Spolu s Martinem Mazancem v roce 2022 editorsky připravila knihu Mapování pohyblivého obrazu. Věnuje se také pedagogické a lektorské činnosti, spolupracuje s galeriemi, muzei i festivaly a přispívá do odborných a specializovaných periodik.

Komentované pásmo uvádíme ve spolupráci s Národním filmovým archivem.

Více informací

• Žánr: Experimentální
• Trvání: 90 min
• Lokace: ZUŠ Třeboň, vchod Husova 19
• Mokrá varianta: Projekce se koná ve vnitřních prostorách.